Rozhledna Kelčský Javorník 2012

Navržená konstrukce rozhledny je půdorysně kruhového tvaru, tvořená jako jednodílný rotační hyperboloid. Při volbě tvaru jsme mimo jiné vycházeli z konstrukční logiky stavby. Věžovité stavby jsou nejvíce namáhány povětrnostními podmínkami – větrem – tedy horizontálním zatížením. Zatížení provozem – návštěvníky – je již v celkovém zatížení zanedbatelné. Z toho vyplývá i logická volba tvaru věže (osová souměrnost, rotační objekt), která se pozitivně podepisuje na celkových dimenzích hlavních nosných prvků. Obvyklým tvarem věžových objektů je konstrukce rozšiřující se směrem k základně tak, aby v místě největšího ohybového momentu měla stavba největší tuhost vyjádřenou momentem setrvačnosti průřezu stavby. Rozšíření v místě hlavní vyhlídky je navrženo s ohledem na dostatečný prostor pro návštěvníky v exponovaném místě vyhlídky a ozvláštnění stavby jako celku. Hlavním konstrukčním materiálem je dřevo ať už ve formě lepeného lamelového dřeva či řeziva. Volba vychází z požadavků zadavatele. Dřevo je pro návrh přírodních vyhlídkových staveb mimořádně vhodný konstrukční materiál. Záměrně jsme se snažili vyhnout návrhu rozhledny standardní, v Čechách již mnohokrát opakované, tedy konstrukci dřevěné příhradové. Jako inspirace posloužili stavby rozhleden a vyhlídek z krajin našich 1/5.

Návrh rozhledny je inspirován přírodou a prohlídkou nádherné lokality v okolí stavby. Geometrie rozhledny vychází z tvaru kmene vzrostlého jehličnatého stromu. Základní myšlenka návrhu je „cesta kmenem stromu“. Do kmene vstupujeme prolukou mezi hlavními svislými prvky. Při pohledu vzhůru se nám otevírá impozantní prostor - vnitřní svět kmene stromu. K cestě vzhůru láká pozvolná rampa vinoucí se ve tvaru šroubovice. Stoupáme, intenzivně vnímáme vnitřní prostor, ale i okolní les, který je tak blízko. Zastavíme se na jednom z odpočívadel, kde jsou pro návštěvníky připravené naučné tabule. Cesta vzhůru pokračuje, kmen stromu se plynule zužuje, rampa má vyšší sklon a náhle přechází v schodiště. Výstup začíná být poměrně náročný, stoupáme již nad úroveň okolních stromů. Čeká nás poslední část výstupu z plošiny v nejužším místě věže do samotné koruny – v této části se schodiště zúží do tubusu, který nás vyvede na vrchol naší cesty – vyhlídkovou plošinu – korunu stromu, z které se otevírá výhled na všechny strany. Požadovaný organický tvar nás přivedl k myšlence použití ohýbaných dřevěných lepených prvků, které zároveň odkazují na významnou místní tradici nábytku z ohýbaného dřeva.

Rozhledna