Den hudby a české lesy

Novinka je ze dne: 21. červen 2017

Den hudby a české lesy ve skladbách hudebních skladatelů 

21. června se slaví Den hudby! Napadlo vás někdy, jak se do hudebních partitur zapsaly české stromy a les? Přečtěte si, co nám o tomto netradičním spojení napsal prof. Erich Václav, zasloužilý lesník a expert OSN.

Kteří čeští hudební skladatelé, Mistři hudby se světovým ohlasem, čerpali inspiraci z našich lesních dómů, lesů, luhů a hájů, tůní a studánek? Není se jim co divit, vždyť symfonický orchestr je vlastně také les, aspoň les dlouhých smyčců; les, ve kterém to šumí po skalinách i duní hukotem v hlubokých údolích; les, jenž předal dirigentovi taktovku, dirigentský pult a papír na noty. To všechno je les, který nikdy nespí a jen stále hraje. A jak krásně...

Nelze začít jinak než Bedřichem Smetanou, v jehož skladbách lesy zní snad nejzřetelněji, zvláště v jeho mistrovské Mé vlasti. Lesní motivy už hluchého skladatele Smetany nejsou pouze v básni Z českých luhův a hájův (jak zní originální název), kde se velebí česká zem a její zelené království. Lesní krajina vyniká zvláště v sólech lesních rohů. Les a voda jedno jest - je to známo od pradávna, a symfonická báseň Vltava je toho krásným dokladem. Bedřich Smetana překrásně potvrdil tuto věčnou symbiózu. Lesní motivy lze vystopovat i v básních Šárka a Blaník. V Šárce klíčový moment děje vyvolá lesní roh, v Blaníku je zase malé intermezzo dokreslující lesnatý charakter posvátné hory. Bedřich Smetana žil prakticky po deset let v prostředí, které mělo velmi blízko k jeho inspiraci a citu pro lesní hudbu. Žil u své dcery Žofie a zetě lesmistra Josefa Schwarze v jabkenické myslivně, kde složil výše uvedená díla.

Antonín Dvořák zase odpočíval u lesní tůně ve Vysoké u Příbrami, která byla znát v jeho opeře Rusalka - i se starým dubem na břehu, dnes už suchým stromem, stromem inspirace. Svůj dub měla i Ema Destinnová ve Stráži nad Nežárkou. Stojí tam dodnes i s příslušným popisem a fotografiemi.

I velký skladatel Ludwig van Beethoven měl u nás svůj strom - svůj platan rostoucí na zahradě velkopřevora maltézských rytířů. Jeho větve se naklánějí až na Velkopřevorské náměstí v Praze. Beethoven bydlel v roce 1796 po několik měsíců nedaleko od něj a jeho platan, který má přes 350 let, tam roste dodnes.

Nelze opomenout ani dalšího hudebního velikána Leoše Janáčka, který věnoval své dvě kantáty Na Soláni a Čarták kouzelnému valašskému území. Janáček měl k lesům a přírodě velice blízko, stačí jen vzpomenout jeho operu Příhody lišky Bystroušky.

Petr Bezruč pak k sedmdesátce Leoše Janáčka poslal tuto gratulaci (dle knihy Františka Kožíka):
„Nerozumím muzice,
nadarmo virtuos hraje,
ale šum Ostravice,
ale žal rodného kraje,
hledí na mne z Vašich not,
kterým brzo rovných není.
Maestro, buďte dlouho zdráv,
dlouho všem ku potěšení.“

Zkrátka, české lesy a stromy k hudbě patří! Přejeme vám krásný den plný hudby!

Text pana profesor byl pro účely našeho webu zkrácen. Plné znění najdete v jeho knize Projdi se lesem a pookřeješ: Dřevo voní..., Petrklíč, 2017.

Používáme technologie, jako jsou soubory cookie, abychom mohli přizpůsobovat obsah a reklamy, poskytovat funkce sociálních médií a analyzovat provoz na webu. Informace o vašem používání webu také sdílíme s našimi důvěryhodnými partnery v oblasti sociálních médií, reklamy a analýz.
Souhlasím Více informací