Kůrovcová kalamita není jen katastrofou, ale také výzvou, říká provozní vedoucí lesů u Zbiroha

Novinka je ze dne: 26. březen 2020
Obecná novinka

Kůrovcová kalamita není jen katastrofou, ale také výzvou, říká provozní vedoucí lesů u Zbiroha


České lesy se během pár let staly ústředním tématem mnoha diskuzí. Hovory se často točí kolem sucha, kůrovce a smrku. Zájem lidí i médií o toto téma je obrovský. Proto jsme rádi, že do těchto debat přispějeme rozhovorem s Ing. Robinem Ambrožem, Ph.D., provozním vedoucím společnosti Colloredo-Mannsfeld spol. s r.o., která se stará o majetek pana Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfelda v okolí Zbiroha a Dobříše. U šálku černého čaje jsme si povídali o proměnách lesnické práce, o tom, co by pomohlo českým lesům či jak jeho profesi vnímá veřejnost. Zejména je to ale rozhovor o lásce k lesu.

Rozhovor vznikl v rámci oslav 15 let Nadace dřevo pro život, během nichž Vám chceme představit nejen naši nadaci, ale také naše zakladatele, mezi něž patří i Colloredo-Mannsfeld spol. s r.o.

Kolik jste za svůj život zasadil stromů? Kolik jste jich pokácel?
Těžká otázka, protože přesné číslo Vám určitě neřeknu. V rámci praxí a brigád jsem za život zasadil desítky tisíc stromků, pokácel spíše jen stovky nebo tisíce. Dalo by se tedy říct, že jsem v kladné bilanci. :)
 
Lidé se často domnívají, že práce lesníka je „přijít a pokácet strom“. Proč tomu tak podle Vás je?
Těžba v lese bývá často vnímána negativně, protože ze všech lesnických činností zanechává v nejpatrnější stopu. Je potřeba si ale uvědomit, že i hospodaření v lese má určitý cyklus, a aby naši potomci měli v lese co těžit, musí každý lesník stromy především sázet. Samotné těžbě proto předchází desítky let soustavné péče od založení lesa, přes jeho ochranu a výchovu. Tyto činnosti jsou pro laickou veřejnost často neviditelné, ale stojí mnohem více úsilí než samotná těžba.
 
lesy0Jaké je být lesníkem v digitálním století?
V něčem náročnější, v něčem jednodušší. On-line svět vás dnes dostihne často i v lese. Z pařezu vyřídíte pracovní e-maily, prohlédnete si v mobilu porostní mapy lesa, ve kterém se zrovna nacházíte, získáte podrobná data o jeho jednotlivých částech. Dostáváme spoustu informací, které nám pomáhají se rozhodovat, což může být mimořádně užitečné. Přesto si myslím, že tím ztrácíme jistou nezávislost a možná i špetku zdravého rozumu v hledání řešení.
 
Jak si stojí lesnictví jako obor? Převažuje tradiční, nebo moderní pojetí?
Lesnictví je poměrně konzervativní obor, kterému trvá poměrně dlouho, než přijme nové myšlenky a postupy. To je někdy výhodné, protože některé nápady, které se později ukázaly jako slepá cesta, do praxe nebyly vůbec zavedeny. V jiných věcech bychom potřebovali naopak reagovat pružněji, což je vidět na příkladu současné kůrovcové kalamity. Tradiční zůstává především zakládání a výchova lesa. Moderní technologie a postupy se uplatňují z velké části v monitoringu, výzkumu a těžbě a soustřeďování dříví. Harvestorové techonologie i přes svou velikost dokáží v lese pracovat velmi šetrně a efektivně. Vždy je to ale o schopnostech člověka, který takový stroj obsluhuje. Lidská práce je ale v lesnictví nenahraditelná a má zde své pevné místo. Je dobře vidět, když v lese pracují lidé, kteří své práci rozumí a dělají ji proto, že k lesu mají vztah. Takových lidí si nesmírně vážím a je jedno, jestli je to traktorista, dělnice, která sází sazenice, nebo kočí, co tahá dříví s koněm.
 
Jak vnímáte současnou situaci v českých lesích?
Současnou situaci v českých lesích nelze označit jinak než jako katastrofu. Vysoké kůrovcové těžby v rámci středoevropského regionu způsobují přetlak dříví na trhu a jeho výkupní cena se snižuje do takové míry, že celá řada lesnických majetků je v existenčních problémech. Nedostatek finančních prostředků a pracovních sil bude způsobovat problémy při obnově lesů. Současná situace v lesnictví je nejhorší za posledních sto let. V minulosti jsme řešili například plošné odumírání lesů na horách v důsledků imisí, tohle je ale mnohem horší. Je ale potřeba říct, že s obnovou lesa v Krušných a Jizerských horách si lesníci poradili, a věřím, že si poradí i nyní. Jen bude potřeba, aby k tomu měli vytvořené podmínky.
 
Dotýká se kalamita i Vás? Jak ji řešíte?
V posledních letech dochází k nárůstu kůrovcových těžeb i v našich lesích. Napadené stromy je potřeba aktivně vyhledávat a rychle vytěžit, aby nedocházelo k dalšímu šíření. Nejsme ale v situaci, abychom dokázali kalamitu zastavit, dokážeme ji pouze brzdit. V tom jsme odkázáni na pomoc počasí a všech zaměstnanců a živnostníků, kteří v našich lesích pracují. Počasí těžko ovlivníme, ale při zpracování kůrovcové kalamity musíme udělat vše, co je v našich silách.
 
Co by Vašim lesům nejvíc pomohlo?
Pokud to vezmu z pohledu lesa, tak aby hodně pršelo. :)
Pokud z pohledu vlastníka lesa, tak jednoznačně pomoc státu. Lesní hospodářství bylo dlouhá desetiletí finančně nezávislé, přispívalo do státního rozpočtu a žádnou pomoc nevyžadovalo. Je nutné si uvědomit, že vlastníci lesů nemají prakticky žádné jiné příjmy než z prodeje dřeva. Les ale nelze vnímat jako továrnu na dříví. Les poskytuje celou řadu funkcí, které jsou důležité pro celou společnost. Zachycuje vodu a plní studny, chrání půdu, čistí vzduch, poskytuje prostor pro celou řadu rostlin a živočichů, chodíme si do něj odpočinout. Tohle všechno je svým způsobem hrazeno z prodeje dřeva. Mělo by tedy být i v zájmu státu, aby vlastníci lesa měli prostředky na boj s kůrovcem a na obnovu lesa. V posledním roce se stát začal v řešení kůrovcové kalamity více angažovat, což je dobře, pro některé vlastníky lesa je to však již pozdě.

lesy1

Mohla by se zapojit i veřejnost?
Roli veřejnosti vnímám především v tom, aby k současné situaci nebyla lhostejná a podpořila lesníky v jejich boji s kůrovcem. Lesník není nepřítel, lesník má les rád. Snaží se ho obnovit, čímž dělá i službu společnosti. V tuhle chvíli potřebujeme, aby všichni táhli za jeden provaz. Děláme to pro naše děti a vnoučata.
 
Někteří se přesto ptají, proč les nenechat přírodě. Na co potřebujeme lesníky?
Na tuto otázku jsem částečně odpověděl výše. Žijeme v kulturní krajině a naše společnost má na prostředí kolem nás určité požadavky. A nutno říct, že tyto požadavky se neustále zvyšují. V této situaci je role lesníka nezastupitelná. Hledá rovnováhu mezi tím, co chce příroda a co společnost. A jak jsem již uvedl, není to pouze o tom, jestli budeme mít dříví na stavbu domů, na výrobu papíru nebo nábytku. Lesník s uvážlivým a citlivým přístupem může les pozitivně ovlivňovat. Vysazováním původních (nebo nových) druhů dřevin zvyšovat jeho pestrost, stavbou tůní a malých vodních nádrží podporovat zachycování vody v krajině a vhodným managementem například vytvářet podmínky pro volnočasové aktivity návštěvníků. Důležité je také říct, že pro řadu majitelů lesa je jejich majetek zdrojem obživy a dávají také práci lidem z regionu. Z tohoto pohledu je důležitý i tento sociální aspekt.

Jaké výzvy před Vámi tedy v této nelehké situaci stojí?
Výzvou je překonat stávající nepříznivou situaci s kůrovcem a suchem a založit a vychovat takové lesy, které dokáží obstát i ve změně klimatu.
 
Colloredo-Mannsfeld spol. s.r.o. je jedním ze zřizovatelů naší Nadace před 15 lety. Proč jste se rozhodli ji založit?
Jako lidstvo těžíme ropu, uhlí, zemní plyn a zásoby těchto neobnovitelných surovin se na naší planetě postupně tenčí. Dřevo je základní přírodní a obnovitelná surovina. Vzhledem k tomu, že v našich lesích hospodaříme trvale udržitelným způsobem (tj. vytěžíme pouze to, co přiroste), máme naši budoucnost ve svých rukou. Je naší povinností, abychom našim potomkům předali lesy takové, aby dokázaly naplnit jejich požadavky. Naše společnost žije na dluh a alespoň v tohle ho můžeme částečně splatit. A právě v tomhle je i poslání Nadace. Vysvětlit současné generaci, co pro nás dřevo a les znamená. Každý přeci chce pro své děti to nejlepší.
 
S Vaší společností intenzivně spolupracujeme. Například jsme společně natáčeli film Příroda s rodokmenem o lesích rodu Colloredo-Mannsfeldů, společně bereme děti z Dobříšska do lesa s lesníkem. Jak vnímáte tyto osvětové aktivity?
Les, jako veřejný prostor, je často vnímán společností jako jistá samozřejmost. Ale ono to tak není. Za tím vším je obrovské množství práce generací lidí před námi. Je potřeba lidem vysvětlit, jak se zde hospodaří a jak jsou lesy důležité pro společnost. A s tím je potřeba začít už od dětí, aby si k přírodě a lesu vytvořili kladný vztah. Tyto osvětové aktivity tedy jsou naprosto zásadní. Vždyť bude v budoucnu záležet i na nich, jak budou lesy vypadat a jaké budou plnit funkce.

Děkuji za rozhovor a přeji Vám, ať se Vám podaří úspěšně překonat všechny výzvy.


Terezie Poláková, Nadace dřevo pro život

2020 © Nadace dřevo pro život - Oficiální webové stránky, všechna práva vyhrazena. / Kontakt / Ochrana osobních údajů

Správce webových stránek UBK s.r.o.

Používáme technologie, jako jsou soubory cookie, abychom mohli přizpůsobovat obsah a reklamy, poskytovat funkce sociálních médií a analyzovat provoz na webu. Informace o vašem používání webu také sdílíme s našimi důvěryhodnými partnery v oblasti sociálních médií, reklamy a analýz.
Souhlasím Více informací