Dřevo v tomto konceptu je všude, kde by měl být při běžném používání kontakt s člověkem z důvodu příjemnosti povrchu jak z hlediska možnosti povrchové úpravy, ale také pak z hlediska pocitového vztahu návštěvníků lesu ke dřevu jako takovému. Dřevo tvoří hlavní estetický prvek svojí kresbou a jakýmsi zastřešením betonových podnoží, které jsou použity především z hlediska bytelnosti, a aby se dřevo nedostalo do kontaktu se zemí.

Z hlediska materiálů je tento návrh velice jednoduše řešen. Skládá se pouze z betonových podnoží, které vydrží kontakt s půdou. Dále pak z dřevěné spárovky, která se po čase bude měnit nebo, alespoň základně udržovat. Spárovka by měla být ošetřena vhodnou impregnací tak, aby vydržela v lesních podmínkách a dostála pak co nejdelší životnosti pro plnohodnotné užívání. Posledním využitým materiálem je guma, která je využitá pouze v místě pro zachycení jízdního kola.

Jedna z hlavních myšlenek tohoto mobiliáře je možnost skládání libovolných sestav závisejících na prostorových a finančních možnostech. Při navrhování tohoto mobiliáře byl hlavní důraz kladen především na  jeho bytelnost a bezúdržbovost, další výhodou je po variabilním skládání sestav jeho propracovaný detail uchycení jízdního kola.

Stojan přímo z boku sedací plochy zaručí šetrnost vůči okolním rostoucím stromům, ušetří náklady na pořízení samotného stojanu, umožní, aby kolo bylo přímo po ruce a obohatí samotnou lavičku o zajímavý a netradiční prvek.