DŘEVĚNÁ STAVBA ROKU OČIMA JEJÍCH ÚČASTNÍKŮ A VÍTĚZŮ

DÍL DRUHÝ: BUDOUCNOSTI DŘEVĚNÉHO STAVĚNÍ A VÝZVY, KTERÉ NÁS ČEKAJÍ

Přinášíme vám další díl seriálu „Dřevěná stavba roku očima jejích účastníků a vítězů“. Ti nám odpovídali na otázky o soutěži, o své činnosti, vítězných stavbách, významu dřeva pro naše životní prostředí či o budoucnosti dřevěného stavění. Z rozhovorů jsme vybrali úryvky, které přináší pohled různých účastníků na vybrané téma. Na závěr tohoto seriálu zveřejníme celé rozhovory, abyste si je mohli přečíst v plném znění. Všechny letošní soutěžní stavby najdete v naší Galerii staveb.

Dnešní téma se věnuje budoucnosti dřevěného stavění a výzev, které nás čekají.

ZEPTALI JSME SE:

Výstavba dřevostaveb u nás dlouhodobě roste. Kde vidíte trh s dřevostavbami / využití dřeva ve veřejných interiérech za 10 až 20 let? Na jaké výzvy se připravujete? Kde jsou podle Vás největší překážky v rozvoji dřevěného stavění? Co byste rádi změnili?

indoors g34fa69323 1920

„Je skvělé, že dřevostavby prožívají svoji vlnu vzestupu. Je v nich velký potenciál. To, co se dnes dělá např. pomocí 3D fréz, je neuvěřitelné. Jaké nábytky se dělají na severu, nebo třeba i v zemích bývalé Jugoslávie, to je úžasné. Stejné možnosti jsou i pro konstrukce. Motorem je mimochodem tradice a zručnost, v tom máme na co navazovat. Nedávno jsem byl v několika porodnicích a nemocnicích. Říkal jsem si, že bych rád dělal nějakou nemocnici a snažil se zlidštit tamní prostředí. Hlavně u veřejných staveb je co zlepšovat a dle mého názoru v tom dřevo může hrát důležitou roli. Faktem ale zůstává, že stavby vždycky reflektují nějaký étos, který v lidech v ten který čas je. Takže vše běží přirozeně dle našeho nastavení. Bylo by fajn, kdyby se normy zjednodušily. Hodně norem je přežitých, svazujících a rigidních. Např. Z mé nedávné zkušenosti, není možné v Čechách udělat mateřskou školku jako dřevostavbu, tedy přesněji řečeno, konstrukci jako dřevostavbu, což je velká škoda. V zahraničí to možné je a my máme, nad čím přemýšlet.“

Martin Kožnar (Martin Kožnar Architekt s.r.o.)

„Dřevostavby jsou velký boom a za 10 až za 20 let budou možná ještě větší, ale to, že je něco dřevěné, ještě neznamená, že je to dobré, že je to hezké, že se to stane součástí krajiny a přispěje jí to svými estetickými kvalitami. Ráda bych, aby se lidé více koukali kolem sebe, inspirovali se přírodou a do krajiny s citem zasahovali.

Největší překážky dřevěného stavění jsou dle mého názoru v tom, že i když je dřevo obnovitelný zdroj, stále se musí být někde dostupné. Strom vyroste, ale trvá to desítky a v případě vzrostlých stromů někdy i stovky let, proto bychom jako společnost měli myslet na naši planetu a být skromní.“

Adéla Koubová (studentka architektury)

„Tato otázka vede k zamyšlení. Samozřejmě největším problémem v ČR, je dlouhotrvající negativní postoj požární bezpečnosti staveb, jejichž limity nás brzdí. Pokud se tento postoj změní, můžeme se bavit o tom, že se dřevo opět stane hlavním konstrukčním materiálem pro výstavbu nejen rodinných domů. Na tento den čekáme a jsme na něj připraveni. Samozřejmě se musí změnit i vnímání běžného klienta, který často přichází s otázkou životnosti a hořlavosti dřevostaveb.“

Filip Harvánek (HARFEN ateliér)

„Myslíme si, že během 10–20 let trh s dřevostavbami dále poroste, i když se dají očekávat dílčí výkyvy. Domů je u nás obecně nedostatek a dřevostavby stále více začínají uplatňovat své hlavní výhody – rychlost výstavby, nízkou hmotnost a vše, co je v dobrém spojené s přírodním původem dřeva. V krátkodobém horizontu bychom očekávali silný příklon ke stavění s nízkou uhlíkovou stopou a obecně posílení důrazu klientů na ekologické aspekty staveb. Předpokládáme také růst oprav, rekonstrukcí a adaptací spojených s dřevostavbami.

V současné době bude největší výzvou turbulentní trh po pandemii. Aspekty, jako v posledních dekádách nevídané výkyvy v poptávce po stavebních pracích, v dodávkách materiálu, v zajištění adekvátních pracovníků v projekci či na stavbě, prověří spoustu firem. Nevíme jestli se na toto dá připravit, ale určitě nám pomůže, pokud víme proč svou práci děláme.

Největší překážky v rozvoji dřevěného stavění jsou podle nás v požárních předpisech pro větší stavby. Jde o to, abychom mohli navrhovat i velké stavby požárně bezpečné a dostat na to předvídatelnou reakcí v rámci procesu povolování staveb. Tedy tak, jak to mají naši kolegové v zahraničí. Dílčí překážky budeme muset překonat při přechodu z jehličnatého na listnaté dřevo, ale to určitě naši výrobci zvládnou.

Rádi bychom změnili pohled lidí a hlavně mainstreamového stavitelství k přírodním materiálům a hlavně k jejich spolupůsobení mezi sebou. Jedná se hlavně o kombinace dřeva s nepálenou hlínou, slámou, konopím, suchým kamenným zdivem atd. Toto spolupůsobení je často podceňováno nebo dehonestováno těmi, kteří viděli nesprávné či nevhodné aplikace těchto materiálů ve stavbách. Je pravdou, že práce s přírodními materiály je náročná a choulostivá na správný projekční návrh, nicméně při vhodném použití jsou výsledné výhody značné. Proto věříme, že se podaří vrátit přírodní materiály zpět do našich staveb.“

Zdeněk Vejpustek (WaVe Structural Design s.r.o)

„My jako producenti dříví nemáme do stavebního trhu nikterak detailní vhled, nicméně ty hlavní rezervy jsou podle nás v hlavách lidí, kteří mají na využití jednotlivých technologií vliv. Stále vidíme rezervy v tom, že si řada lidí, od odborníků po laiky primárně při volbě materiálu nepokládá otázku: „Jde to postavit z obnovitelných zdrojů, než sáhnu po technologii, která je k naší planetě méně šetrná?“

Ing. Petr Král, ředitel společnosti Vojenské lesy a statky ČR, s.p.

„Překážky neexistují. Když se zbavíme naučených vzorců, můžeme změnit prostředí velmi radikálně, klidně i během 20 let.“

David Kubík (Huť architektury Martin Rajniš, s.r.o.)

V příštím tematickém okruhu vám představíme, co pro soutěžící znamená dřevo. Věříme, že odpovědi budou zajímavé a pomohou vám vytvořit si ucelenější představu o tom, proč je dřevo cesta k lepšímu životnímu prostředí.