Odborná porota hodnotí soutěžní kategorie DSR 2017

Novinka je ze dne: 06. duben 2017

Odborná porota hodnotí soutěžní kategorie DSR 2017

Letos pro naše soutěžící přinášíme novinku od odborné poroty – slovní hodnocení soutěžních kategorií. Přečtěte si, jak se porotci vyjádřili k těmto otázkám:

Kterému soutěžnímu dílu jste dal/a nejvyšší počet bodů a proč?

Co Vás opravdu zaujalo nebo příjemně překvapilo (na celé kategorii či na některém z konkrétních děl)?

Co Vás naopak zklamalo (na celé kategorii či na některém z konkrétních děl)?

Jdou soutěžní díla tzv. s dobou?

Kam se podle Vás bude (nebo by se mělo) posouvat dřevěné stavění v této kategorii v budoucnu?

Jaké vidíte výhody ve využívání dřeva ve stavebnictví přímo v této kategorii?

Vidíte nějaký vývoj soutěžních děl v anketě Dřevěná stavba roku?

 

Dřevěné konstrukce – návrhy

V této kategorii jsou nejzajímavější obě lamelové konstrukce.

K renesanci této technologie přispívá možnost výroby jednotlivých lamel CNC technologií, která posunuje využití dřeva ke stále dokonalejším konstrukcím. U projektu Výstavní galerie Hvězda oceňuji kromě kvalitních vizualizací i velmi pěkně propracované a graficky přehledné detaily. Kaple Panny Marie v Nesvačilce je zajímavá akcí „Adoptuj lamelu“ a symbolizuje i víru a naději, že se podaří zajímavou dřevěnou stavbu zrealizovat.

Ing. Petr Červený, Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Volyně

 

V kategorii Dřevěné konstrukce – návrhy jsem nejvyšší počet bodů udělila dvěma konstrukcím. Dílu Výstavní galerie Hvězda a dílu Pralesní stezka pro krokodýlí farmu. Obě konstrukce považuji za zajímavé z hlediska estetického a pro obě díla je doloženo jejich konstrukční řešení. Obecně lze v této kategorii děl konstatovat určitý posun dopředu, mnohá díla jsou velice zajímavá jak z estetického pohledu, tak z pohledu jejich konstrukčního řešení. Naopak u některých děl by prospělo doložit větší propracovanost návrhu, především z pohledu konstrukčního řešení.

doc. Dr. Ing. Zdeňka Havířová, Mendelova univerzita v Brně

 

Počet bodů jsem přiděloval s ohledem na náročnost konstrukčního řešení.

doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., České vysoké učení technické v Praze

 

Dřevěné konstrukce – realizace

Ze všech přihlášených realizovaných staveb v kategorii Dřevěné konstrukce mě nejvíce zaujaly stavby občanské vybavenosti – galerijní prostor Gulliver, Aktivní centrum Ratíškovice a originální konstrukce Grid shell pavilon Matrix. Zajímavě řešené jsou rovněž obě lávky (Rekonstrukce lávky „NA LŮSECH“ a První spřažené dřevobetonové lávky). Většina přihlášených děl posunuje možnosti využití dřeva ve stavebních konstrukcích a může inspirovat i další architekty a projektanty k většímu využití dřeva pro nosné prvky staveb.

Ing. Petr Červený, Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Volyně

 

V kategorii Dřevěné konstrukce – realizace jsem největší počet bodů udělila dílu Rekonstrukce Tančírny v Račím údolí. Rekonstrukce je opravdu zdařilá a použití dřeva v tomto případě bylo naprosto nezbytné. Dřevo je zde použito s citem a v souladu se všemi požadavky na tento typ konstrukcí kladenými.

doc. Dr. Ing. Zdeňka Havířová, Mendelova univerzita v Brně

 

Počet bodů jsem přiděloval s ohledem na konstrukční náročnost a unikátnost řešení.

doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., České vysoké učení technické v Praze

 

Moderní dřevostavby – návrhy

Nejvíce bodů jsem udělil projektu Senior park Týnec nad Labem, protože spojuje zajímavé zadání (komunitní projekt nejen pro seniory s perspektivou celostního udržitelného řešení v širokých souvislostech), vyzrálou architekturou (architekt řešení spíše nachází než vymýšlí), s precizním řešením stavebním (zaujal mě rozsáhlý katalog detailů), s optimalizací provozních energií a technických zařízení stavby a důrazem na využití přírodních stavebních materiálů (navíc v několika volitelných variantách).

Co mě zaujalo byly modulové domy, líbí se mi možnost rostoucího domu, bleskové montáže v místě stavby i příznivé pořizovací ceny.

Celkově bych čekal větší důraz na využití přírodních materiálů a také větší propracovanost soutěžních projektů (namísto studií či projektů k povolení raději podrobně zpracované prováděcí projekty včetně materiálových skladeb všech konstrukcí, výkresů detailů, konstrukčních výkresů s podrobnou specifikací všech nosných prvků a jejich spojů).

Asi tři či čtyři nejlepší stavby v kategorii jdou podle mě s dobou, tedy aspoň co se týče „mojí“ oblasti stavebnictví (budovy v nízkoenergetickém a pasivním standartu s maximálním využitím přírodních stavebních materiálů a obnovitelných zdrojů energií).

Dřevěné stavění se dle mého bude podobně jako v sousedních západních zemích posouvat cestou stále preciznější přípravy, rostoucí rychlosti montáží a snižováním energetické náročnosti.

Ing. Daniel Grmela, Slamák.info

 

Na hodnocení kategorie Moderní dřevostavby – návrhy jsem se velmi těšil. Očekával jsem inovativní koncepty dřevostaveb pro 21. století. Realita má očekávání úplně nesplnila, přesto je třeba ocenit, že se téma dřevostaveb objevuje pravidelně i na školách architektury. Jen víc!

Ing. arch. Dalibor Hlaváček, Ph.D., České vysoké učení technické v Praze

 

Pro architektonickou kvalitu, inovativní technické řešení a splnění požadavků zákazníka, nejvýše hodnotím návrhy Pasivní dřevostavba, Dvě školky v jednom domě a M1. Je potřeba ocenit, že projekty použily širokou škálu konstrukčních systémů. A také to, že se zabývaly energetickou náročností stavby. Projevilo se to v optimalizaci geometrie budovy s cílem zajistit její kompaktní tvar a vyjádřením energetické kvality konstrukcí pomocí součinitele prostupu tepla, popř. potřebou energie na vytápění.

Také je příjemné, že vedle objektu rodinných domů bylo dřevo, jako stavební materiál, použito také v dalších typologických kategoriích, kterými byly mateřské školy nebo čerpací stanice PHM.

prof. Ing. Josef Chybík, CSc., Vysoké učení technické v Brně

 

Z přihlášených prací nelze jednoznačně stanovit pořadí a určit (dle mého názoru) nejlepší a nejhorší. Řekl bych, že všechny návrhy jsou dobré, ale roztřídil bych je do skupin „dobrý, ale nadprůměrný“, „dobrý, ale průměrný“, „dobrý, ale trochu rozpačitý“. Do první skupiny bych zařadil návrh Rodinný dům v Lipně nad Vltavou, pro jeho navázání na okolní prostředí, elegantní spojení s přírodou a řešení vnitřní dispozice s ohledem na konfiguraci terénu, max. použití přírodního materiálu – dřevo, kov, sklo. Návrh s názvem Vlna přichází s možností tyto stavby spojovat do větších řad, a tak z dvojdomku vytvořit domky řadové a nebo komponovat tento objekt do větších souvislostí zástavby. Návrh Čerpací stanice PHM přináší možnost výrazového řešení architektury objektu této specifické funkce i do lesoparků a horských oblastí. Naproti tomu návrhy, kterým jsem udělil nejméně bodů (Dům s vodním světem, Na jedné lodi, Rodinný dům Kšice, Senior park Týnec nad Labem, CONCEPT HOUSE a Dům v sadu) na mě působí nesourodě a neuspořádaně externě, některé i v interiéru.   

Ing. arch. Jan Melichar, Obec architektů ČR

 

V této kategorii soutěžily návrhy s neporovnatelným rozsahem – od málometrážního bydlení až po vícepodlažní bytový dům v městské zástavbě. Nejvíce mě zaujaly: Vlna – studentský návrh bytového komplexu (dřevěná nosná konstrukce, zelená střecha, vytvoření působivé napodobeniny terénní nerovnosti); Senior parkTýnec nad Labem – využití možností opakujících se nosných prefabrikovaných dílců v objektu nabízí rychlou konkurenceschopnou výstavbu; Modulus – opět možnost rychlé výstavby, která umí uspořit náklady mladých rodin po dobu splácení půjček. Dřevěná fasáda na celém objektu působí přátelsky, přechod mezi domem a okolím je pěkný.  

doc. Ing. Jaroslav Sandanus, Ph.D., Slovenská technická univerzita v Bratislavě

 

Moderní dřevostavby – realizace

Nejvíce body jsem hodnotil projekty Otevřená zahrada a Modular 2020+. Oba projekty si dobře poradily s aktuálním zadáním, které je mi osobně blízké. Dílo Otevřená zahrada řeší otázku společného zázemí pro neziskový a ekologický sektor a „udržitelné“ vzdělávání dětí i dospělých. Některá technická řešení se s mými názory nebo citěním neshodují, ale i tak kladně hodnotím naznačený směr, kudy se výstavba veřejných či administrativních budov má ubírat, minimalizaci provozních energií a využití přírodních prvků. Modular 2020+ řeší otázku minimalistického levného bydlení, postavitelného na klíč a v krátkém čase, zároveň je opakovaně přemístitelný a obejde se i bez přípojek inženýrských sítí. V obou projektech mi chybí větší důraz na využití přírodních stavebních materiálů a minimalizaci celkové ekologické stopy ve všech fázích životního cyklu. Proto jsem žádný z projektů nehodnotil plným počtem bodů.

Příjemně mě překvapilo množství projektů v pasivním standartu. Zaujaly mě i modulové domy. Trošku mě naopak zklamalo, že některé domy jsou focené pouze zvenčí, ale smyslem domu je hlavně vytvořit chráněné vnitřní prostředí. Rád bych se býval podíval i na fota z rozestavěných staveb.

Jen asi dvě nebo tři nejlepší stavby v této kategorii jdou podle mě s dobou.

Pokud se v dohledné době nic zvláštního nestane, tak se dřevostavitelství u nás bude posouvat směrem podobným, jako je tomu v sousedních západních zemích – stále preciznější předvýrobní příprava, čím dál větší míra prefabrikace a rostoucí rychlost montáží spolu se snižováním energetické náročnosti, s využitím obnovitelných zdrojů energií a pomalé zvyšování podílu přírodních stavebních materiálů i z lokálních zdrojů.

Výhody využití dřeva jako materiálu pro stavby v této kategorii: dřevo je pevné, lehké, ekologické, esteticky hodnotné, s příznívým působením na člověka, snadno opracovatelné a při dodržení jistých zásad také velmi trvanlivé.

Ing. Daniel Grmela, Slamák.info

 

V kategorii Moderní dřevostavby – realizace chci vyzdvihnout dva projekty. Rodinný dům v Pstruží (Vesper Frames + Labor 13) je dle mého názoru ideální alternativou k typovým domům. Díky spolupráci s kvalitními architekty vznikají zajímavé a hodnotné domy, šité na míru lokalitě i klientovi, dodané od návrhu až po vlastní stavbu. Druhý projekt Otevřená zahrada (Projektil architekti) zaujme příkladným přístupem k navrhování. V Brně tak vznikla zajímavá architektura s promyšleným ekologickým konceptem od energetické bilance až po hospodárné zacházení se zdroji a surovinami. Obecně vzato ale mám pocit, že dřevěné stavění v ČR trochu ustrnulo. Spoléháme na osvědčené koncepty a stále dostatečně nevyužíváme architektonického, technického a ekologického potenciálu materiálů na bázi dřeva.  

Ing. arch. Dalibor Hlaváček, Ph.D., České vysoké učení technické v Praze

 

Jedná se o velmi vyrovnanou kategorii s příklady hodnotných realizací. Je z nich patrné, že české dřevěné stavitelství má vzestupný trend, který spěje ke kvalitě známé z příkladných staveb v Rakousku, Německu nebo ve skandinávských zemích. Vzniká reálná perspektiva, že budovy na bázi dřeva se i v ČR budou používat nejen pro obytné stavby, jak to např. bylo prezentováno v díle Altán v ornamentální zahradě. Je škoda, že se v přehlídce neobjevila žádná stavba s více podlažími než dvěma. V tom jsou u nás ještě velké rezervy. Zajímavým příkladem je také realizace MODULAR 2020+, který poskytl řadu možnosti pro jeho uplatnění. U něj je však potřeba zlepšit jeho architektonickou kvalitu.

Nejvyšší bodovou hodnotu jsem přidělil návrhům DŮM POD SMRKEM, PASIVNÍ DŮM V BLANSKU, OTEVŘENÁ ZAHRADA, RD LEVÍN U BEROUNA, které ve všech kritériích splnily požadavky.

prof. Ing. Josef Chybík, CSc., Vysoké učení technické v Brně

 

Když se jedná o dřevostavby, přihlášené realizace bych rozdělil do tří skupin podle toho, jak dřevo převáží nad betonem a ostatními materiály. Je zcela logické, že ve dřevostavbách převládají rodinné domy. Ale při jejich architektonicko-dispozičním posuzování je třeba míti na mysli, že rodinný dům je stavba „šitá na míru klienta“. To znamená, že je ovlivněná jeho způsobem života a zvyků a řešení je někdy protichůdným názorem zpracovatele projektu. U realizace DŮM VE ZLATÉM ŘEZU kvituji sladění orientace místností s orientací stavby k získání co největšího solárního zisku, využití konfigurace terénu, u RODINNÉHO DOMU KUBIS 632 zase plnohodnotné podkroví díky sklonu střechy, efektní architektonicky asketický tvar objektu. Realizace s názvem ALTÁN V ORNAMENTÁLNÍ ZAHRADĚ preferuje maximální propojení s krajinou a použití dvou „barev“ dřevěných konstrukcí. Soutěž se stává rok od roku atraktivnější a pro soutěžící prestižnější. Blahopřeji všem vítězům a těm ostatním /záměrně nepoužívám slovo neoceněným/ povzbuzení do dalších roků.

Ing. arch. Jan Melichar, Obec architektů ČR

 

V této kategorii byly přihlášené zejména rodinné domy, kde bylo velmi těžké vybrat ten nejlepší, protože každý byl nějakým způsobem jedinečný. Zaujaly mě zejména ty, které přiznávají dřevo v nosné konstrukci i vytvořením dřevěné fasády aspoň na části objektu. Stavba Modular 2020 může být velmi zajímavou nabídkou pro mladé dvojice jako počáteční bydlení a nebo pro starší dvojice, které už nepotřebují prostor pro svoje odrostlé děti. Jak bude cena tohoto objektu přijatelná, myslím, že se prosadí velmi rychle.

doc. Ing. Jaroslav Sandanus, Ph.D., Slovenská technická univerzita v Bratislavě

 

Roubenky a sruby – realizace

Roubené stavby mají obecně vždy problém s historickým odkazem. Je velmi obtížné vytvořit nový objekt s použitím současných technologií opracování dřeva, držet se současných požadavků na dispozici a nesklouznot do tvarového romantizování. Ztrácí se tak jasný a čitelný koncept díla. To se projevuje zejména u staveb Srub Vojkovice, Restaurace U medvěda a LéonWood model Canada. Z letošní kolekce se jeví z tohoto pohledu jako nejlepší rekonstrukce domu Roubenka s dubovými plastikami s výtvarnými prvky, které opravdu doplňují stavbu a dávají jí svébytný ráz, při zachování historického charakteru a atmosféry. Největší problém tohoto druhu staveb vidím v jejich „romantické americké srubovitosti“, která v místní krajině nemá jasné předchůdce a zejména mezi satelitní zástavbu zapadne až po výrazném vzrůstu zeleně, která k tomuto typu domů nezbytně patří. Je potřeba si do budoucna uvědomit, že každý detail roubenky je i obtížným výtvarným detailem a tak je potřeba přistupovat i k jeho vytváření. V některých případech je zde prezentovaný výsledek zatím, zdá se, na půl cesty.

doc. Ing. arch. Boris Hála, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně

 

Výroba srubů a roubenek v Čechách je ovlivněna mnoha proudy. Ať už severoamerickým, skandinávským, ale i tradičním proudem roubenek, které známe z českého venkova. Po několika letech hodnocení je téměř možné určit výrobce podle vzhledu srubové stavby. Firmy si tím vybudovaly svůj vlastni styl, pro který je zákazníci vyhledávají. Je příjemné, jak se výrobci snaží zakomponovat jak moderní tak tradiční a někdy i umělecké prvky jako například dřevěné sochy zvířat, které jsou známé především ze srubu v severní Americe. S rostoucí popularitou těchto staveb, ale i zručností řemeslníků, se pomalu zvyšuje i architektonická odvaha při návrhu srubových domů, přestože má většina staveb stále poměrně tradiční vzhled. Budu se těšit na stavby, které se v soutěži ukážou v příštím roce. Oceňuji všechny, kteří se do soutěže přihlásili a vítězům srdečně blahopřeji.  

Ing. Dalibor Houdek, Ph.D., Výzkumné dřevařské centrum FPInnovations v Kanadě

 

Bylo těžké vybrat. Nejlépe jsem hodnotila Rodinný dům Podblansko a Rekreační chatu. Také Hájovna je velmi pěkný decentní projekt vhodný svého krajinného prostředí. Hodnotila jsem vkusné provedení a vhodnost výběru srubové stavby pro danou lokalitu. Většina reprezentantů v této kategorii mírně lavírují mezi vkusem, kýčem a insitným uměním. Chtěla bych ale ocenit už samotný záměr a odvahu projektantů a investorů.

doc. Ing. Veronika Kotradyová, Ph.D., Slovenská technická univerzita v Bratislavě

 

Dřevěné interiéry – realizace

Velmi rozdílná kvalita prací. Nejvýše hodnotím Vitalvibe Brno, jako koncept vystihující podstatu a čistotu tohoto druhu interiéru, s nadčasovým detailem a bez módních a samoúčelných industriálních prvků. Kavárenské prostory Café Interier Tradice 1894 a Kavárna co hledá jméno jsou rovněž zdařilé a vytvářejí příjemnou industriální atmosféru. Hemingway bar navozuje retro atmosféru koloniálního stylu i s jistou noblesou. Rovněž Salaterie UGO je řešena s nadhledem a s citem pro tento typ prostoru. Příjemný je ještě i prostor Květinářství Kvítí z lesa. Roubenka v Černošicích je výrazně převýšený prostor s interiérem běžného výrazu. Ostatní interiéry v různé míře nedosahují úrovně výše jmenovaných prací. V některých případech se ani nejedná o interiérová řešení, ale spíše o výtvarnou hru různé kvality, nebo i jen kvalitní truhlářský výrobek, aniž by aspiroval na řešení interiéru jako celku.

doc. Ing. arch. Boris Hála, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně

 

Dřevo má v sobě přírodní krásu a eleganci, kterou nemůže nic nahradit. Ať už jde o barvu, texturu, či jedinečnou kresbu letokruhů, která reprezentuje místo a čas, ve kterém dřevo rostlo ze vzduchu, slunce a vody. Dřevo má schopnost vytvořit v interiéru jedinečnou inspirativní atmosféru a v neposlední řadě, jak dokládají některé studie, dřevo napomáhá podpořit lidské zdraví i duši. Věřím, že podíl dřeva v interiéru se bude zvyšovat ať už v tradiční nebo moderní úpravě a postupem času poroste i podíl listnatých dřevin, které mají delikátnější kresbu a přírodní odstíny, které není nutné barevně modifikovat. Blahopřeji vítězům a oceňuji každého, kdo se letošního ročníku účastnil.

Ing. Dalibor Houdek, Ph.D., Výzkumné dřevařské centrum FPInnovations v Kanadě

 

Nejlépe jsem hodnotila projekt Kavárna, co hledá jméno, protože má silný charakter a kombinace použitých prvků působila jedinečně. Nejvíce mě na nízaujal vrbový pult, sezení v okně a toaleta. Stejným počtem bodů jsem hodnotila (pro mě jako druhé nejlepší dílo) interiér Základní a mateřské školy Nučice, už samotná architektura stavby dala silný charakter a výraz interiéru, mobiliář je už méně inovativní, i když věřím, že to už bylo opravdu rozhodnutí investora. Každopádně je to významný počin, že se podařilo prosadit hodnotnou moderní stavbu originálního školního zařízení ze dřeva. Jako třetí nejlepší interiér jsem hodnotila Vitalvibe Brno za orginální a inovativní zařizovací prvky a zajímavou koncepci celého interiéru. Hemingway bar má vkusný a ucelený interiér, hodnotila jsem ho jako čtvrtý nejlepší. Velmi orginální a inovativní je také zařízení AZ Toweru, ale rozsahem a kompaktností bylo neporovnatelné s jinými přihlášenými díly. Stejně tak interiér Pavilonu doc. Jebavého Zoo Chleby je zajímavým počinem jako interiér ne pro člověka.

doc. Ing. Veronika Kotradyová, Ph.D., Slovenská technická univerzita v Bratislavě

 

2017 © Nadace dřevo pro život - Oficiální webové stránky, všechna práva vyhrazena. / Kontakt

Tento web vytvořil |

Tento web používá ke správnému fungování soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Beru na vědomí Více informací