Patrik Mlynář: Každý kousek dřeva je jedinečným obrazem místa, kde vyrostl
Jaké jsou největší bariéry v dřevěném stavění v ČR, ale i o tom, kudy by mohly vést cesty pro spolupráci lesníků a stavitelů jsme si povídali s náměstek pro řízení Sekce lesního hospodářství, Patrikem Mlynářem.
Jste předsedou Rady vlády pro strategii dřeva. Co je cílem této pracovní skupiny?
Cílem je prostřednictvím legislativních, ekonomických a informačních nástrojů dosáhnout zvyšování přidané hodnoty zpracování dřeva, podpory rozvoje tuzemského dřevozpracujícího průmyslu a navazujícího zpracovatelského sektoru a vytvoření kroků k vyššímu uplatnění dřevní hmoty. Těchto cílů chceme dosáhnout za přirozeného respektování trvalé udržitelnosti lesního hospodářství, ochrany klimatu, rozvoje cirkulární ekonomiky a udržení synergických efektů v energetice. Bavíme se tu o využití dřeva, jako obnovitelné a v našem vnímání národní strategické surovině.
Jak vidíte možnou spolupráci lesníků a stavitelů dřevěných domů? Bude dostatek dřeva na rozvoj dřevěného stavění v ČR?
Mezi prvními cíli, které si pracovní skupina vytyčila, je vyčíslení zásob dříví v dlouhodobé predikci. Tento cíl bude vycházet ze znalosti současných zásob dřevní hmoty, bude reflektovat dopady kůrovcové kalamity, vliv exportu a importu dříví atp. Již teď z prvotních dat můžeme říct, že se o dřevo, jako stavební materiál, nemusíme obávat.
Udržitelnost je složitý pojem, který ale slyšíme posledních několik let zaznívat ze všech stran. Co znamená udržitelnost pro vás?
Udržitelnost pro mě znamená jednoduše neplýtvání. Neplýtvání zdroji. V poslední době jsme byli často svědky až iracionální potřeby nejlépe nových vstupních materiálů. Přitom je zcela jednoznačné, že materiály a určitě nejen dřevo a dřevěné výrobky, které již k nějakým účelům posloužily mohou být i dále využívány jiným způsobem. Jen je třeba počítat s tím, že je nelze využít ihned a je třeba věnovat nějaký prostor a čas jejich přípravě.
A jak se udržitelnost projevuje v oblasti stavebnictví?
Navážu na předchozí otázku. Ve stavebnictví je dřevo důležitým prvkem jak jako pomocník při vlastní stavbě, tak i jako stavební materiál. Jako stavební materiál je jeho využití jednoznačně určené a za předpokladu, že stavby jsou plánované na dlouhou životnost tak i dokonale využito. V případě pomocného materiálu vidím jako nejdůležitější jeho šetrné používání a opakované využití.
Jaké jsou podle vás největší bariéry nebo limity pro udržitelné stavitelství a jak by se podle vás daly překonávat?
Největší bariéry jsou stále v zažitém vnímání dřeva jako pomocného materiálu ke stavbám a málo jako základního stavebního materiálu. Neustále panuje nedůvěra lidí ke stavbám ze dřeva kvůli obavám o jejich stabilitu a strach z požáru. Přitom již dnes existují různé dřevěné prvky a materiály, které svými vlastnostmi nahradí nebo i předčí klasické stavební materiály.
Existuje podle vás tedy cesta, jak udržitelné stavebnictví posunout dál?
Není to cesta, je to změna. Je třeba komplexního pohledu a vycházet z vnímaní dřeva veřejností. Je na Ministerstvu zemědělství nebo průmyslu identifikovat legislativní překážky a nacházet cesty, jak podpořit využívání dřeva ve stavebnictví. Je třeba, aby se i sami lidé o tyto možnosti zajímali a tím vytvářeli tlak na architekty. Na stavebnících zase bude tyto potřeby realizovat. To však při dnešních technologických možnostech vidím jako nejmenší problém. Nejdůležitější bude odstranit překážky a podpořit zájem celé společnosti o stavby, které budou mít punc „udržitelnosti“.
Vlaštovkou v tomto ohledu může být Ministerstvem zemědělství zpracovaná metodika „Průvodce využití dřeva ve veřejných zakázkách“, která by sloužila jako doporučení pro využití ostatními rezorty a dalšími veřejnými zadavateli. MPO ve spolupráci s GŘ ZHS a Českou agenturou pro standardizaci připravuje revizi norem stanovujících podmínky pro požární bezpečnost staveb, které v současné době omezují vyšší využití dřeva.
Jsme tedy evidentně na začátku cesty, jak dlouho myslíte může tolik toužený posun trvat?
Nemluvil bych o cestě. Ta má vždy svůj cíl a myslím, že v tomto kontextu nikdy konce nebude. Neřekl bych ani, že jsme na začátku. Určitě již nyní lze nalézt ve stavebnictví ukázkových udržitelných aktivit. Velmi bych si přál, aby se věci a vnímání posunovalo i nadále tím správným směrem. Bylo by potěšující, kdyby to vše tak nějak přirozeně vyplynulo. Jsou asi i způsoby, jak některé věci takříkajíc nařídit. Ale pak se dostaneme k tomu, že nastane nějaká nevole a nesouhlas, které pak zbytečně mohou zničit i dlouhodobou změnu myšlení. Je snahou nás všech, kdo se v této oblasti pohybujeme, působit na změnu vnímaní udržitelnosti, a to nejen ve stavebnictví. V kontextu dřeva ve stavebnictví jde samozřejmě o udržitelné lesní prostředí. Velkou úlohu při zvyšování povědomí o významu lesů, lesního hospodářství a využívání dřeva u české společnosti vidím i pro neziskové organizace např. Nadaci dřevo pro život.
Jak vnímáte dřevo vy?
Dřevo vnímám jako něco naprosto výjimečného, nenahraditelného a jedinečného. Dřevo je z lesa. A les pomáhá zadržovat vodu, brání erozi půdy, je domovem mnoha živých tvorů, tvoří úžasné prostředí, kam si lidé chodí odpočinout. Každý kousek dřeva je jedinečným obrazem místa, kde vyrostl. Současně může být historickou knihou, což dokazují stovky let staré trámy v chrámech a kostelích. Dřevo na lidi působí uklidňujícím dojmem. Dřevostavba nebo i jen kvalitní dřevěný nábytek vytvářejí jedinečnou atmosféru. A v neposlední řadě přináší dřevo do mnoha domovů teplo. Určitě každý někdy poseděl před praskajícím krbem.
Dřevo je pro mě unikátní přírodní produkt. Dřevo je pro mě klid a pohoda.
Projekt byl realizován za finanční podpory Ministerstva zemědělství.
