Artefakt Kyje

Historie vzniku této konstrukce je velmi zvláštní. Dostali jsme zadání na věž na Praze 14 v budoucím rozsáhlém parku. Jeden z našich návrhů byla neobvyklá konstrukce z mladých kmínků. Na pozemcích, kde je náš druhý ateliér, jich vyrostlo několik kilometrů, a tak nás lákalo zkusit s nimi něco udělat z čirého zájmu o pronikání přírody do konstrukčních systémů. K naší velké radosti byla právě tato věž vybrána k realizaci. Řekli jsme si, že nejdřív musíme takovouto konstrukci vyzkoušet, a proto vznikl tento artefakt.

Správný výběr dřeva – akát, lze ohýbat a je trvanlivý, problém je s bělí která chutná broukům, ale není nosná, tedy jde o poměr běle a jádra.

Umístění, ideálně pod střechou. V tomto případě by však opláštění konstrukce způsobilo razantní navýšení namáhání větrem. A estetický dojem by šel do kopru.

Orientace prvků, kdy většina, ideálně všechny prvky jsou v konstrukci umístěny svisle, voda po nich stéká, nezadržuje se v prasklinách. K tomu patří i vysychavé spoje.

Na této konstrukci je vidět naše snaha pokračovat v přírodních systémech se všemi nepřesnostmi, nahodilostmi, neplánovatelnými věcmi. Ale pozor, je tu ještě něco navíc – používáme materiál, který se běžně buď nechá shnít, nebo se maximálně rozřeže na polínka a topí se s ním v kamnech. My jsme to topení v kamnech oddálili o nějakých 15–20 let. Je to architektura, která po sobě nenechává stopy a používá materiál, který se nikdy nijak nepoužíval a byl vlastně odpadem. Zároveň se hodně blíží konstrukcím ve třetím světě. Je to cesta, která nás vede dál od plánů k něčemu, co je měkké, nahodilé a nenaplánovatelné. A proto je tak důležité, že u stavby Artefaktu byl nadaný architekt / sochař David Kubík, pod jehož pevnou rukou byly v rámci studentského workshopu tyto krásné křivky zkonstruovány a vytvořeny.

Praha-Kyje, 198 00