Společenský sál pomyslně uzavírá parcelu, propojuje její části a vytváří prostranství pro venkovní aktivity. Symbolika v pojetí architektury jako procesní cesty podtrhuje význam i účel stavby. Počátek je reprezentativní veřejný prostor před kostelem, sloužící církevnímu i obecnímu setkávání. Následuje cesta kolem zastřešeného veřejného prostoru, venkovního předsálí až k zadní terase, zahrnující torzo zdi bývalého hospodářství.

Terasa nabízí místo jak pro farnost (obřady, výstavy, divadlo, koncerty apod.), tak pro obecní spolky či organizace. V prostoru mezi Farním centrem a kostelem dochází k shromažďování lidí z blízkého i vzdálenějšího okruhu tamějšího společenství.