Ne nadarmo se dřevu přezdívá beton dvacátého prvního století. Tento stavební materiál zažívá svoji novou renesanci, jelikož se objevují nové technologie, které umožňují nové cesty jeho využití. Přitom si dřevo stále zachovává své výrazné přednosti, mezi které patří třeba výborná tepelná akumulace, únosnost a příjemný vzhled.

Při návrhu nové základní školy v Tuchoměřicích, což je malá vesnice na kraji Prahy, byla volba dřeva, jakožto hlavního stavebního materiálu, jasná. Dřevo je v této vesnici velice oblíbeným materiálem a nová škola by měla navazovat na tuto tradici. Původní pozemek je nezastavěný, nechán napospas svému osudu a stromy na něm rostou ve velké míře.

Jelikož se jedná o základní školu, je zjevné, že do ní budou chodit malé děti, pro které je prostředí jedním z nejdůležitějších faktorů, který ovlivňuje jejich překotný růst. Je vědecky dokázáno, že pobyt ve dřevostavbě zlepšuje pozornost a dokonce prodlužuje život. Díky výborným akumulačním schopnostem dřevěných konstrukcí budou cítit žáci uvnitř školy tepelnou pohodu jak v létě, tak i v zimě. Krom toho dřevěné masivní CLT panely mají krásnou a příjemnou texturu, která dopomáhá utvářet přátelské prostředí v interiéru školy, do které se budou děti určitě těšit.

Třebaže dnes ve společnosti stále převládá většinový názor, že dřevěné stavby jsou zastaralé a nedostačující pro moderní společnost, je potřeba znovu předvést společnosti, že se jedná o plnohodnotný materiál. Základní škola nabízí výborný příklad toho, že stavba, která je ze dřeva, může zároveň být novodobá a může zároveň sloužit k výchově dětí. Jedno je jisté: Dřevo je cesta do budoucnosti.

Stavba je navržena jako pasivní stavba, čemuž odpovídají všechny hodnoty součinitelů tepla. Zároveň jsem se u návrhu snažil použít co nejvíce přírodních a obnovitelných materiálů, které by v případě konce životnosti mohly být recyklovány.

Naprostá většina materiálů u obvodového pláště je na bázi dřeva (CLT panely, dřevěné I-profily, latě, prkna), foukaná izolace ze skelné vaty naopak patři mezi šetrné materiály k životnímu prostředí. Krom toho je velmi odolná vůči požáru. Střecha je navrhnuta jakožto zelená nepochozí střecha, díky čemuž se zlepšuje tepelná akumulace uvnitř budovy. Navíc odolává extrémním výkyvům teploty po celý rok a tím tak pomáhá stálému tepelnému komfortu uvnitř budovy.

Všechny třídy jsou umístěny na východ až jihozápad, což je dobré pro žáky, kteří se budou ve školách zdržovat hlavně v první půlce dne. Budou mít tedy zajištěno dostatečné oslunění tříd. V celé stavbě je vestavěné řízené větrání s rekuperační jednotkou, která se stará o pravidelný přísun čerstvého vzduchu do všech místností v budově.

V budově je zároveň zabudován systém na recyklaci šedé vody. Ten slouží k tomu, aby se splašková voda z umyvadel, kuchyní a dřezů vyčistila a znovu využila na splachování záchodů. Díky tomu se ušetří velké množství pitné vody, což u základní školy pro tři sta dětí znamená lví podíl na celkové spotřebě.

Samotný pozemek je ze severní strany ochlazován Únětickým potokem. U něj se zároveň nachází přívod venkovního vzduchu. Toto se hodí převážně v létě, kdy je u vody studenější vzduch a tím se ušetří na ochlazování. Nachází se zde dostatečné množství zelených ploch, které pomáhají ochlazování okolí stavby.

Tuchoměřice jsou vesnice, která leží na kraji Prahy. Díky trendu, kdy se velké množství lidí stěhuje z ruchu velkoměsta do přilehlých vesnic, se i v Tuchoměřicích předpokládá větší nárůst obyvatel a podle toho by mělo město zareagovat na dostatečné dimenzování veřejné vybavenosti, mezi kterou patří nová základní škola pro 300–350 žáků.

Samotný pozemek se nachází v místě, kde Únětický potok protíná vesnici na dvě části. V severní se nachází dominanta vesnice, Tuchoměřický zámek, zatímco v jižní části lze nalézt drobnější zástavbu. Stavba tedy představuje citelný zásah do celkového rázu města a bude určitě ovlivňovat i své okolní prostředí.

Proto je důležité, aby základní škola vycházela z vazeb, které v městě existují. Díky tomu, že se pozemek nachází na rozhraní obou částí Tuchoměřic, nabízí se zde, aby v tomto místě docházelo k propojení, které je řešeno pomocí dvou lávek, ze kterých se můžou chodci dostat na náves a na sportoviště. Díky tomu, že se jedná o školu, dojde k velkému oživení celého místa.

Samotný tvar budovy respektuje vztahy, které na tomto místě existují, ale nesnaží se zapadat do celkové zástavby. Naopak, budova je tvarově velmi odlišná, nápadná a tím zdůrazňuje svoji důležitost v celkové městské zástavbě, aniž by odporovala okolním budovám. Odkazuje na rybník, který se v těchto místech původně nacházel. Terén, který je svahovitý na severní stranu s převýšením šesti metrů, je využit tak, aby došlo k oddělení automobilové dopravy a prostoru pro odpočinek. Vstup do školy je umístěn v mírném svahu.

Vstup vede do hlavní haly, ze které se lze po schodišti dostat do vyšších pater. V interiéru školy jsou přiznány stavební materiály – železobetonový sokl a patra z masivních CLT panelů. Výjimku tvoří barevná litá podlaha a dvě lávky, které propojují obě křídla školy. Ty jsou pro snazší orientaci vyvedeny ve žluté a oranžové barvě. Některá okna jsou taktéž nabarvena v pastelových barvách, díky čemuž tvoří zajímavý kontrast oproti materiálově čistému interiéru.

Fasádní obklad je řešen v podobě prken z borovice, která postupně zešedne. Kontrast k ní tvoří vysunuté rámy oken, které slouží zároveň jako sluneční clona.