Využití dřeva jakožto základního nositele myšlenky soběstačné a udržitelné architektury pro nás mělo při tvorbě návrhu rodinného domu zcela zásadní význam. Tento materiál se tak v návrhu stává nejen hlavním konstrukčním prvkem, nýbrž také hlavním pohledovým činitelem v interiéru i exteriéru. Dřevostavba je tedy průkazná svým pevným poutem s okolním prostředím, jejíž materiálové řešení částečně reflektuje charakter dané krajiny.

Pomyslná „cesta“ je pro nás založena nejen na samotné práci se dřevem jakožto stavebním materiálem, ale na jeho spojení s moderními technologickými prvky a principy, které mají výhled v technologickém pokroku budoucnosti. To má za následek vytvoření téměř soběstačného a energeticky šetrného domu, který bude fungovat nejen na kvalitních technologických principech, ale zároveň poskytovat adekvátní architektonický koncept v sounáležitosti se současným životním komfortem. Optimalizace takovéhoto řešení je potom kompromisem mezi zvolením adekvátní kombinace technologií, materiálů a forem, jež je nutno vyvážit jednoduchostí a srozumitelností finálního řešení. Cesta k osvětě a přesvědčení veřejnosti o určitém kroku vpřed potom tkví v zapojení se do projektů, které podobnou myšlenkovou strukturu prosazují. Pro nás samotné byl tento projekt cestou k poznání odlišných principů a nového uvažování při návrhu rodinného domu, které jsme se pokusili vhodně začlenit do osobitosti a charakteru dřevostavby.

Stavba, aby správně fungovala dle návrhu, obsahuje několik technologií. S cíli zmenšit potřeby energií na provoz a zároveň být šetrný k životnímu prostředí, zmenšit finanční náklady a zajistit, aby objekt fungoval nezávisle (ostrovně), alespoň po většinu roku. V tomto případě se ovšem nabízí využít vodovodního řádu vedoucího přes řešený pozemek a využít i elektrické přípojky jako sekundárního zdroje na pokrytí nedostatku el. energie v zimních měsících. Primárním zdrojem jsou fotovoltaické panely umístěné na sedlové střeše. U tohoto systému využíváme baterií LiFePo4 a inteligentního měniče, který definuje tuto domácí elektrárnu jako hybridní s možností nastavení i následného vracení elektrické energie do sítě, pokud se podaří s distributorem uzavřít smlouvu. Při neuzavření smlouvy s distributorem je třeba zajistit správnou kalibraci hybridní elektrárny, protože v praxi nelze přesně docílit absolutní nuly, proto se v malém množství (desítky [W] ) stále odebírá ze sítě.

Důležitým aspektem je také vodní hospodářství. Tady jsme se zaměřili na využití dešťových vod, zadržovaných v retenčních nádržích pro možnosti zavlažování, a především splachování záchodových mís. Na splachování je také možno využít šedé vody. Snažíme se o využití vod v co největším počtu. Kanalizace objektu je řešena pomocí domácí čistírny odpadních vod s technologií SBR.

Díky téměř dokonale těsné obálce budovy, jsme minimalizovali tepelné ztráty prostupem tepla konstrukcemi. Nenechat odcházet teplo jsme se snažili i při návrhu vzduchotechniky. Vzduchotechnická jednotka je doplněna o systém zpětného získávání tepla od firmy Zehnder.

Ohřev teplé vody i vytápění rodinného domu je řešeno pomocí kotle na pelety. V jeho blízkosti se nachází BIG BAG na shromáždění roční potřeby pelet. V letních měsících bude ohřev TUV zajištěn elektrickou energií z přebytků fotovoltaické elektrárny.

Pro zjednodušení ovládání všech technologií a včasné reakce např. na výměnu, údržbu či revizi bude v domě instalován uživatelsky přívětivý systém smarthome. Tento systém lze ovládat i mobilním telefonem nebo i jiným zařízením, čímž je docíleno, že máte nepřetržitou a okamžitou odezvu o tom, co se v domě děje.

CHARAKTERISTIKA ZADÁNÍ

Návrh rodinného domu vychází z reálného soutěžního zadání investorem, přičemž stavba je zasazena do konkrétního prostředí jihočeské vesnice Vrcov. Samotný objekt by potom měl (i přes možnost napojení na místní sítě) působit maximálně energeticky soběstačně, a to bez narušení funkčního či estetického hlediska stavby. Mimo několik dispozičních a provozních požadavků (např. integrace dvojgaráže apod.) byly dále do projektu vzneseny nároky na funkční, leč jednoduché a pokrokové řešení s ohledem na maximalizaci pocitu energetické nezávislosti v celém rozsahu životního cyklu domu, který však nikterak nesnižuje adekvátní životní komfort rodiny. Vzhledem k ekologickému konceptu je dům koncipován jako pasivní, doplněný o vhodné technologie a možnosti hospodaření.

DEFINICE ÚZEMÍ, ZADANÁ PARCELA

Zadaný stavební pozemek se nachází v jihočeské obci Vrcov. Řešené území zahrnuje dvě stavební parcely (285/5 a 285/4) s rozlohou přibližně 1700 m2. Terén je definován rovinným povrchem s několika vzrostlými solitérními stromy, jež je vhodné v rámci konceptu zachovat, a převážně nízkou neudržovanou zelení. Charakter bezprostředního okolí určuje modelace venkovské krajiny (na jihu) a charakter lokální zástavby (na severu). Přístup k pozemku je možný stávající komunikací na severní, alternativně severozápadní straně.

KONCEPT HMOTOVÉHO ŘEŠENÍ

Základní koncept hmotového ztvárnění tvoří určitá míra pokory a respektu k danému území. Prvotní objem je předobrazen jako archetypální obdélníkový půdorys (8 x 19 m) se sedlovou střechou, zapadající do okolní struktury. Tato forma je potom rozvíjena vnesením dílčích konceptů, které ji přetváří do výsledné podoby (vstup uprostřed delší strany, přesah střechy závětří atd.). Významnou složkou konceptu se stává úcta k dané lokalitě, jež je do hmotového řešení vnesena prostřednictvím charakteru nosné konstrukce v 1. NP, tj. posazení stavby na sloupy a minimalizace dopadu na původní terén. V bezprostředním kontaktu se zeminou je tak pouze nezbytná část stavby (TZB, garáž). Další podstatnou částí bylo přímé spojení exteriérových a interiérových aktivit, které zaštiťuje venkovní terasa. Ta se tak stává plnohodnotnou částí stavby a tvořitelem příběhu již při samotném vstupu do objektu. Vlastní podmínka jednotného, kompaktního objemu je potom vyvážena vložením dřevěné rámové konstrukce, která se stává zároveň nosným prvkem terasy a následně i stínících prvků. Ikonickým průhledem do okolní krajiny potom dotváří vztah mezi stavbou a jejím okolím.

URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ

Urbanistický koncept vychází z podřízení se provozním a prostorovým požadavkům daného pozemku. Stavba je cíleně navržena v západovýchodní orientaci podélné strany, a to z důvodu redukce nadměrně přehřívaných/ochlazovaných ploch a cílenějšímu návrhu solárních kolektorů pro denní odběrové špičky. Taktéž reaguje na severní část pozemku a příjezdovou komunikaci. Ohraničujícími faktory umístění se potom stává poloha vodovodu s ochranným pásmem na straně jižní, dostatečný odstup pro odstavení vozidla před garáží na straně severní. V rámci zpevněných ploch je patrná snaha o jejich minimalizaci, neboť se vymezují pouze na přístupovou cestu a okapové chodníky. Podstatnou část pozemku tak tvoří zatravněná plocha. Tato volná plocha je v západní části pozemku vymezena terénními zlomy, jež vytváří dvě dvoustupňové „terasy“ (využití zeminy z výkopových a vyrovnávacích prací). Ty jsou předem předdefinovány jako možné plochy pro pěstování domácích plodin či okrasných rostlin. Pro technologické prvky (ČOV, vodovodní přípojka) je potom vymezena východní část pozemku.

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Samotné architektonické řešení stavby definuje především vlastní hmota objektu. Kompaktní objem je pomyslně výrazově členěn mezi střechu, fasádu a konstrukční rámy. Celkový dojem stavby se má opírat o pravdivost koncepčního řešení – tj. přiznání konceptu dřevostavby v exteriéru. Fasádu objektu tak tvoří vertikálně kladený dřevěný obklad, jenž se ve střešní rovině mění v plechovou krytinu doplněnou o fotovoltaické panely na západní i východní straně. Dřevěný obklad záměrně podporuje vertikální linie vůči podélnému půdorysu, přičemž v severní fasádě je doplněn o hliníkové lamely, které materiálově člení dřevěné plochy. V západní části se potom pozornost upírá především k nosným dřevěným rámům, které svým vzájemným umístěním dodávají fasádě rytmus a řád. Řešení interiéru koresponduje s celkovou kompozicí objektu. Dominantním prostorem se stává převýšená obytná hala s přiznaným schodištěm, která tvoří jádro domu. Světlé stěny jsou doplněny podhledem z biodesek, dřevěnou podlahou a nábytkem z masivu.

KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ

Celá stavba je koncipována jako dřevostavba s nosným stěnovým systémem. Jádro nosné obvodové a střední dělící stěny tvoří DEKPANEL D 135 F, nenosné příčky potom DEKPANEL D 81 BS. Zastřešení objektu je navrženo na klasický hambálkový systém s ocelovými táhly (přiznanými v interiéru haly). Krokve o průřezu 120 x 180 mm jsou osově vzdáleny 1,1 m, přičemž izolace je řešena jako nadkrokevní ve skladbě dle elaborátu. Stavba je v části na terénu založena na základových betonových pasech. Část nad terénem je založena na dřevěných sloupech s nosným dřevěným roštem, přičemž dřevěné sloupky jsou prostřednictvím ocelových U kotev kotveny do betonové základové patky o stejné hloubce základové spáry základového pásu.