O využití dřeva ve stavitelství a architektuře se zajímám již delší dobu. Z hlediska ekologie je pro mě dřevo jednoznačným favoritem mezi materiály. Vytvořit projekt domu, který nebude zbytečně zatěžovat životní prostředí svým materiálovým složením a který bude převážně tvořen dřevem, byl můj dlouhodobý cíl. Proto když jsem se dozvěděl o studentské soutěži s tématem „dřevo je cesta“ neváhal jsem se přihlásit se svým projektem.

V současné době, kdy už jsme si plně vědomi negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí, které je spojeno značnou měrou také s výstavbou a provozem budov, je nezbytné počínat si tak, aby naše stavby měly co nejmenší negativní vliv na naši planetu, potažmo na nás jako živočišný druh. Především proto, abychom zajistili budoucím generacím život v důstojných podmínkách. Významnou roli v ekologické výstavbě hraje výběr vhodných materiálů. Z těchto a mnoho dalších důvodů se dřevo ve stavitelství a architektuře jeví jako nejsprávnější cesta k zlepšení životních podmínek.

V mém soutěžním návrhu jsem využil dřevo v širokém zastoupení a to v konstrukci stavby v podobě fošen, trámů a OSB desek. Dále jako tepelné izolace z dřevovlákna a v neposlední řadě na finální povrch fasády, stěn interiéru a podlah.

Svým projektem jsem chtěl vyjádřit to, že lze vytvořit dům ze dřeva, který bude díky tomuto obnovitelnému a dostupnému materiálu šetrný k životnímu prostředí a zároveň budou moci tento způsob výstavby využívat i budoucí generace. Pevně věřím, že dřevo je cesta a že se na ní v budoucnu bude vydávat stále více lidí.

Cílem projektu bylo vytvořit soběstačný dům, který bude minimálně závislý na inženýrských sítích s využitím zásad trvale udržitelného rozvoje. Při řešení konstrukční části domu jsem vycházel z toho, že nejekologičtější materiály jsou přírodní, které jsou dovezeny a zpracovány v nejkratší vzdálenosti od místa konkrétní stavby, v ideálním případě lokálního původu. Energie vložená do zpracování a recyklace těchto materiálů by měla být co nejmenší. Materiály, které lze na konci životnosti stavby znovu využít. Snažil jsem se o zastoupení takovýchto materiálů v největší míře. Zvolil jsem moderní dřevostavbu konstrukčního sloupkového systému Two by four z fošnových rámů, zakrytou jednoduchou krokvovou soustavou. Stavba je založena na recyklovaném pěnoskle, štěrkový podsyp je též z recyklovaného kameniva. Tepelné izolace jsou převážně z dřevovláknitých desek. Pro zvýšení akumulace tepla se v místě obytného prostoru nachází příčka z nepálených cihel. Díky tomuto řešení a příznivým tepelnětechnickým vlastnostem použitých materiálů má dům minimální energetické ztráty.

Co se týče technologického řešení, navržený dům bude vytápěn pomocí místního dřeva v těžkých akumulačních krbových kamnech. Elektřina bude získávána z fotovoltaických panelů, které budou umístěny na střeše a ukládaná do baterií. Pitná voda bude odebíraná ze studně. Proto aby se neplýtvalo s pitnou vodou, bude také využívaná voda dešťová, která bude ukládaná do nádrže v zemi, tato voda bude využívaná k zalévání. Z podzemní nádrže bude další voda přečerpávaná do nádrže v podkroví, která bude sloužit pro splachování WC, praní a úklid domácnosti. Odpadní voda bude čištěna v kořenové čističce a dále bude vsakována na pozemku.

Dům byl navržen na periferii města Plzně části Bolevec. Okrajová část Bolevece nevykazuje znaky městské zástavby, ale spíše vesnické a rekreační, to podtrhuje i přírodní rekreační oblast rozlehlé soustavy Boleveckých rybníků a přilehlého lesa, vše v bezprostřední blízkosti řešeného pozemku. Při návrhu bylo vycházeno z respektu k okolí a z tradiční české venkovské zástavby, aby dům nenápadně území doplnil, stal se jeho součástí a nenarušil kontinuitu.

Dům je stodolovitého typu, hmotově tedy podlouhlý kvádr se sedlovou střechou, štítovou stěnou natočen k uliční čáře. Na severovýchodní části, kde se nachází vstup do domu je vytvořeno přesahem střechy kryté zápraží, které poslouží jako ochrana před deštěm a sněhem a zároveň mohou být u stěny naskládány špalíky dřeva na topení. Na opačné straně – jihozápadní, má dům velká prosklená okna na terasu, která poskytnou bezprostřední kontakt s exteriérem. Celou terasu zakrývá konstrukce dřevěného slunolamu, který bude porostlý vínem, nebo jinou popínavou rostlinou, která v letních měsících bude zabraňovat přebytečnému pronikání slunce do interiéru a tedy přehřívání objektu. Na zimu naopak listy rostlin opadají a do domu budou moci pronikat paprsky nízkého zimního slunce, což způsobí příjemné solární zisky v objektu. Celá fasáda domu je pokryta modřínovými prkny bez povrchové úpravy, které budou časem přirozeně stárnout a dodávat domu stříbrnošedou barvu. Všechny okna a dveře jsou dřevěné, rovněž slunolam. Střecha je na severovýchodní straně pokryta černým plechem a na opačné straně fotovoltaickými panely také černé barvy, které tvoří jednolitou plochu osazenou do střešního pláště tak, aby nenarušily celkový dojem stavby. Dům vychází z tradice, ale zároveň přiznává svou dobu vzniku.

Rodinný dům je jednopodlažní s neobytným podkrovím. Stavba je vhodná k celoročnímu užívání pro čtyřčlennou rodinu. Celý dům je řešen v duchu minimalismu, ale zároveň tak, aby jeho uživatelům poskytoval dostatečný komfort pro spokojené bydlení.

Bylo vycházeno z toho, že pokud má být dům ekologický a nenáročný pro životní prostředí, musí být rozměrově co nejúspornější. Interiér je řešen rovněž v minimalistickém stylu, všechny místnosti mají minimální rozměry, jejich rozšíření a zabránění pocitu stísněnosti je docíleno velkými prosklenými plochami do exteriéru a průhledy domem. Dále také přilehlou dřevěnou terasou. Dispozice místností v přízemí je sjednocená do kompaktního celku a situována nejvýhodněji vůči světovým stranám a výhledům z domu. Obytný prostor je otevřen až k střešnímu plášti, což dodává prostoru objem a vzdušnost. Z obytného prostoru je po posuvném žebříku přístupná galerie v podkroví, která je rovněž otevřena do prostoru a bude sloužit jako úložný prostor, skrýš pro děti, pracovní kout apod. Za galerií je umístěna technická místnost na uskladnění baterií a nádrže na dešťovou vodu, může být využita i jako úložný prostor, ale primárně slouží jako kontrolní prostor bez častého využití. Všem obytným místnostem vévodí přírodní materiály povrchů. Na stěnách dřevěná biodeska a na podlahách dřevěná prkna.