Dřevěná budova

Představuje se nový stavební druh – předpjaté dřevo. Při navrhování je třeba omezit průhyb a potlačit dotvarování. To řeší výrobní způsob, který spočívá v postupné tvorbě budoucího sendvičového nosníku, vyrobeného ze základního prvku (jádra), dvou příložek (plášťů) a lepidla v tekutém stavu, které po zatvrdnutí vytvoří z uvedených prvků spolupůsobící sendvičovou strukturu. Nejprve se při tekutém stavu lepidla třívrstvý nosník prohne pomocí přípravku pro ohnutí směrem proti budoucímu zatížení, poté dojde k zatvrdnutí lepidla, a tím ke spřažení jádra s plášti, a nakonec se přípravek pro ohnutí odstraní. Na obr. 5 až 7 v zápatí jsou střešní panely rozpětí 24 m.

Naším návrhem je v prvním případě tlačená příložka z vrstveného dřeva, ve druhém případě (těžká zelená střecha) je rovněž tlačená příložka z vrstveného dřeva, ve třetím případě tažená příložka z oceli. Průhyb je 80 mm. Návrhy prokazují reálnost. Příklad s rozpětím 72 m byl záměrně zasazen do dosud neznámé oblasti rozpětí panelu přes několik desítek metrů. Jeho teoretické výsledky jsou však natolik závažné, že je nemohou podstatně ovlivnit ani případné korekce v důsledku zatím nepoznané praxe.

Po zatížení ve stavbě se přiblíží průhyb k nule. Je to znázorněno na obr. 1 až 3 v zápatí. Postup byl patentován. V první fázi vývojových prací se uvažovalo o jádru z masivního dřeva CLT a o kovových pláštích. Zkouškou tohoto hybridu rozpětí 8,0 m tloušťce jádra 100 mm a tloušťce plechových plášťů 0,7 mm – (foto ze čtyřbodové zkoušky v laboratořích UCEEB ČVUT) byla potvrzena reálnost řešení. Ve druhé fázi vývojových prací se zaměřila pozornost na celodřevěný sendvič – příložky z vrstveného dřeva. Pásy se vyrábějí až do délky 25 m při tloušťkách do 100 mm. Na obr. 4 v zápatí je střešní panel rozpětí 72 m. Na staveniště je přivezen v délkách 24 m a po propojení předepnut. Výsledný průhyb je včetně dotvarování 240 mm. Ve třetí fázi realizace původní myšlenky postupné aktivizace panelu je připojena příložka základního nosníku jen z jedné strany. I tady funguje předpjetí

V prvé řadě je toto dílo věnováno vzpomínce na přítele doc. Ing. Vladimíra Bílka, CSc., který mne přivedl k přemýšlení o výhodách dřevěného stavění. Dokázal v tomto přesvědčení nadchnout nejen mne, ale také mnoho studentů. Zde jen zmínka o další oblasti: využití dřeva u vysokých budov - příkladem „Mrakodrap ze dřeva“ - Mrakodrap je založen na sendvičovém konstrukčním systému, který využívá panely KLH, CLT – obr. v záhlaví 1, 5, 6 a obr. 8 v zápatí. Systém je vytvořen ze svislých prvků rozmístěných v lícech budovy, které jsou vzájemně spojeny voštinou ze stropů a svislých membrán. Systém je reálný i při výškách budov přes 40 podlaží. Sestava „sloup + membrána“ byla v betonové variantě v roce 1964 úspěšně odzkoušena ve Stavebním (dnes opět Kloknerově) ústavu ČVUT a patentována. Na obr. 5 je uveden náčrt 40 podlažní budovy provedené z panelů CLT tlustých 150 až 300 mm. Na obr. 6 je stejný příklad s alternativním provedením obvodové konstrukce se sloupy.

Praha